Šest měsíců bez příjmu je pro většinu domácností dost dlouhá doba na to, aby se z běžných úspor stala tenká křivka. Nejde o to, jestli máte našetřeno „něco navíc". Jde o to, jestli máte přesně tolik, kolik potřebujete, abyste přežili bez půjček a bez prodeje majetku. A to se dá spočítat jen z vašich skutečných výdajů, ne z tabulek, které kolují po internetu.

Začněte tím, že si otevřete výpisy za poslední tři měsíce a vypíšete každou platbu, která se opakuje. Není to jen nájem, energie a jídlo. Patří tam i pojištění, předplatná, splátky úvěrů, léky, doprava do práce a školka. Když máte seznam, odečtěte výdaje, které byste v případě ztráty příjmu okamžitě zrušili – streamovací služby, dražší tarif telefonu, pravidelné návštěvy restaurací. Zůstane vám základ, který opravdu nejde vyškrtnout. Tento základ vynásobte šesti. To je vaše minimální rezerva, a pokud chcete mít klid i na neočekávané opravy, přidejte ještě deset až patnáct procent. Podrobný postup, jak rezervu nastavit a kde ji držet, najdete v návodu na crolink.cz, který se věnuje právě tvorbě nouzové rezervy.

Častá chyba je počítat rezervu z čistého příjmu místo z výdajů. Jenže příjem může být vyšší než to, co skutečně utratíte, a pak si myslíte, že máte na víc měsíců, než je pravda. Druhá chyba je zapomenout na sezónní výdaje – vánoce, dovolenou, daňové doplatky, výměnu pneumatik. Rozpočítejte je do měsíčních částek a přičtěte je k základu. Teprve pak číslo odpovídá realitě.

Když znáte cílovou částku, rozdělte si ji na dílčí kroky. Pokud vám chybí sto tisíc, není to důvod k panice, ale k plánu: kolik odložíte každý měsíc a za jak dlouho se dostanete na šestinásobek výdajů. Rezerva nemá být dokonalá, má být dostupná. Držte ji na spořicím účtu nebo v peněžním fondu, ne v akciích, které mohou zrovna klesnout. A jednou za čtvrt roku zkontrolujte, jestli se vaše výdaje nezměnily. Život se hýbe, částky taky.