Než začnete lít samonivelační stěrku, musíte mít podklad skutečně připravený. Nejde jen o to zbavit se prachu a nátěrů. Rozhoduje rovinnost, soudržnost a vlhkost. Pokud podklad vykazuje nerovnosti větší než 10 mm, běžná stěrka to sama nevyřeší. V takovém případě je nutné nejprve provést vyrovnání jiným způsobem, například litím silnější vrstvy jiné hmoty nebo mechanickým srovnáním. Vždy si nejdříve změřte výškové rozdíly po celé ploše. Stačí dvoumetrová latě a klíny. Zjistíte, kde jsou propadliny a kde naopak přebytky.

Povrch musí být pevný, bez olejových skvrn a nesoudržných částí. Staré lepidlo, barvy nebo zbytky omítky odstraňte frézou nebo špachtlí. Prach důkladně vysajte průmyslovým vysavačem. Následně aplikujte penetraci, která uzavře póry a zlepší přilnavost. U savých podkladů volte penetraci dvakrát. U méně savých použijte speciální adhezní můstek. Pokud se chystáte vyrovnat i větší nerovnosti, inspirujte se u samonivelační stěrky, která má jasně dané limity. Bez správné penetrace hrozí, že se stěrka odloupne nebo vytvoří mapy.

Nerovnosti nad 10 mm se řeší dvěma způsoby. Prvním je nahrubo vyrovnat podklad cementovou maltou nebo litým potěrem. Druhým je použití tzv. samonivelační stěrky ve více vrstvách, což ale výrobci často nedoporučují kvůli pevnosti a ceně. Praktičtější je nejprve odstranit výstupky broušením a prohlubně zalít rychletuhnoucí opravnou hmotou. Po vytvrdnutí celý povrch přebrousíte a znovu zkontrolujete latí. Teprve pak přijde na řadu finální vrstva stěrky o tloušťce 2–5 mm. Pokud je rozdíl stále větší, zvažte raději nový potěr.

Před litím stěrky nezapomeňte na okrajové pásky a dilatace. Stěrka nesmí téct do míst, kam nepatří. Teplota podkladu by měla být mezi 10 a 25 °C. Po nalití ji přejeďte válečkem s hroty, aby unikl vzduch. Dodržte dobu zrání uvedenou výrobcem. Teprve potom můžete pokládat finální podlahu. Kvalitní příprava vám ušetří peníze i nervy při reklamacích.