Koupelna uzpůsobená pro vozíčkáře nebo pro osobu se sníženou mobilitou nestojí jen na madlech a bezbariérovém vstupu. Zásadní je rozmístění úložných prvků, protože špatně umístěná police znamená, že se člověk na vozíku buď nedosáhne, nebo musí složitě manévrovat. Základní pravidlo zní: vše, co potřebujete denně, musí být dostupné vsedě, tedy v pásmu zhruba 40 až 120 cm nad podlahou a v dosahu paže bez předklonu.

Skříňky pod umyvadlem proto nahraďte podjezdovým prostorem, kam zajede vozík, a úložné plochy přesuňte na bok. Osvědčují se otevřené police ve výšce ramen, mělké zásuvky s prodlouženým madlem a věšáky na ručníky umístěné níž, než je běžné. Pokud řešíte, jak uspořádat drobnosti tak, aby na ně dosáhl i člověk sedící na vozíku, pomůže vám přehled věcí v koupelně na dosah vsedě, který shrnuje konkrétní výšky polic a háčků. Vyhněte se hlubokým skříňkám, do kterých se sahá přes překážku, a raději volte dvě mělké police než jednu hlubokou.

Důležitý je také přístupový prostor před úložnými prvky. Před policí nebo zásuvkou potřebujete manipulační plochu alespoň 120 x 120 cm, aby se vozík mohl otočit a uživatel se pohodlně natáhl. Dveře skříněk volte výklopné nebo posuvné, protože klasická křídla zavazejí. Madla a úchytky mějte ve stejné výšce jako police, ideálně ve tvaru, který se dobře uchopí i oslabenou rukou.

Nezapomeňte na dosah z vany nebo sprchového sedátka. Police na šampon a mýdlo umístěte tak, aby na ně uživatel dosáhl bez vstávání, tedy do výšky přibližně 90 až 110 cm. Zrcadlo nakloňte nebo použijte výškově nastavitelné, aby bylo vidět i vsedě. Každý centimetr promyšleného rozmístění snižuje riziko pádu a zvyšuje soběstačnost člověka, který koupelnu používá každý den.